jim ovencit na ni vzpominku.
Zivot stara se , co kdo da mu, nez vybili nam vlasy do bela ona osela vsechny jeho strane, nic za to zpatky nechtela.

Jsou jeste na uhoru stopy jejich nohou
pod nimi sladke oseni
na kamen ztvrdly mozol zlibat jsem zapomnela
ted cekam na den vzkriseni.

Osud ji upletl venec z trni
nesla ho jako korunu
nez odesla, pozehnani dala
dnes dli v mem srdci na trunu.

===========

Copyright by T.A. Halamka

====================

 Casto zaletaji me vzpominky k malemu hrbituvku, kde sni svuj vecny sen ma milovana maminka. Protoze prichazi den matek, tak take s ostatnimi i ja aspon takto ji venuji svou kyticku.

Nebylo nam dano spolu pobyt az do me dospelosti, proto mi asi tolik schazi. V mem srdci je dira, ktera se nikdy nezacelila, mam na ni tak malicko vzpominek, co jen si detska hlava muze uchovat.

Myslim, ze povahou jsem po ni az na nejake ty veci, jako je trpelivost a pokora. Ty mi schazi, ale dala mi lasku k prirode a k pisnice, ktere si sama o nedelich, kdyz byl konecne odpoledne cas, zpivala. Urcite mela sva tajna prani, ale nemluvila o nich a zila jen pro druhe, hlavne pro me. Rada cetla ale casu na zemedelske usedlosti bylo tak malo, snad jen trochu v nedeli odpoledne a tak to stihala studovat bibli. Co jsem nejvice na ni obdivovala je jeji skromnost. Nic pro sebe nezadala, vsechno jen pro druhe, to bylo jeji jedine stesti, kdyz ho mohla darovat jinym.

Osud k ni nebyl vlidny. Jak se rika, za dobrotu na zebrotu. Umrela brzy, kdy my si teprve zaciname zivota plne uzivat. ALe nechala mi poklad: vdek za vsechno, ceho se nam od prirody a Boha dostava.

Tak tise odpociva se svymi pribuznym na hrbituvku u kostelika, kde byla pokrtena, kde mela svatbu a kde nosila ke krtu sve deti. Urcite je ji tam moc hezky, trochu ji zavidim. Ta sounalezitost k mistu, ktere milovala, se odrazela jenom kladne take v jejim zivote.

"Mami, tak moc jsi mi schazela ale preji Ti ten sladky spanek, v miste, ktere jsi celym svym srdcem milovala. Snad jednou..... vsak vis... Zatim ti andele sazi tve kyticky, na hrob barvinek a kolem kopretiny."

Zivot jde dal ale na laskave, moudre a vzacne lidi se ma casto vzpominat. Aby aspon takto se jim dostalo vdeku, ktereho za zivota vetsinou mnoho nesklidili.

"Maminko, u plotu rostou fialky a pak kopretiny, verim, ze v nich zijes a tak za mnou takto prichazis......i tady rostou...."